Shakes & Fidget - The Game - Supportforum  
  #11  
Staré 01-12-2015, 21:34
Avatar hráče raziel57
raziel57 raziel57 je offline
Kutnonoš
 
Datum registrace: Jul 2015
Umístění: s. 20 CZ
Příspěvky: 84
Standardní pohádka o červené karkulce

... A opět po roce, přišly k nám vánoce ...
V jedné malé vesničce v posledním domečku jen kousek od lesa. Žila jedna holčička a ta ráda chodila v šatech rudých ... skoro jako krev ...
I červenou čepičku měla a proto jí říkávali červená karkulka... (... ale už neříkají ...)
Nechtěla by si zajít k babičce? Jsou vánoce a mám tady pro ni nějaké cukroví a víno, a pak se můžeš stavit za těmi svými kamarády ... Jakže se to jmenují ? Šmakes a Pidget ? ...
Ne mami , jmenují se Shakes a Fidget ... To se mi hodí , mám pro ně nachystané nějaké dárky...
... I vydala se lesem. všude sněhu po kolena a mrzne až praští ... a praští ... a praští ... ( jauvajs ! )
Co to bylo ? ... támhle v křoví je nějaký prašivý pes... ( psst je to vlk, uteč ) ...
AHOJ, červená karkulko ... Copak to neseš dobrého v košíčku ? ... Nedořekl to ... Stačil říct jen: AHOJ, červená karkulko... A ji popadnul běs. Zrudla a krví se jí podlily oči ...
Z bezedného košíku během mžiku vytáhla kompletní vánoční brnění, které se samo hned obléklo. A když vytahovala z košíku luk, vlkovi došlo že nemá halucinace a z tlamy mu vyklouzlo ... Do prdele, to je přece Kunigunda !
Než se vůbec stačil pohnout a skrýt za nejbližším stromem schytal jeden šíp do krku a dva mezi žebra ... Ke stromu se vůbec nedostal a další dva šípy ho připíchly k zemi ...
Pomalu k němu došla a sáhla do košíčku a ještě pomaleji vytáhla velké kladivo ( dárek Shakesovi - snad mu nebude vadit když bude použité... ) zvedla ho vysoko nad hlavu a udeřila... a znovu... a znovu ... a krev stříkala na všechny strany až byla celá od krve ...
...byla jedna holčička a ta ráda chodila v šatech rudých ... rudých jako krev ...
AHOJ červená karkulko ... ( tohle už známe... )
Kunigunda se zvolna otočila ( přičemž do zbytků vlka odložila zkrvavené kladivo... ) a uviděla usměvavého, mladého, pohledného myslivce, kterého začal úsměv jaksi rychle opouštět, sotva viděl že proti němu pozvedá svůj luk ...
A do prdele ... ( zajímavé jak mají všichni omezenou slovní zásobu...)
vystřílela do něj zbytek šípů , očistila a uklidila brnění a pokračovala dál za babičkou...
A hele už je tady domeček, není zamčeno ! Za kterými dveřmi asi najdu babičku ?
první dveře:

druhé dveře:

třetí dveře:

čtvrté dveře:


Je to ježek ...
Není, je to dikobraz ...
Říkám ti že to je ježek !
Ne není , ježek je menší musí to být ... ( ozvalo se zasténání ...)
můžete mi prosím pomoct ? nějaká šílená holka do mě vystřílela hromadu šípů ...
Tak to si asi potkal Kunigundu ... Neřekl si jí náhodou červená karkulko ? Nemá to ráda ... máš kliku že netrefila nic důležitého , vytáhneme ty šípy a trocha magie tě vyléčí ... Kousek odtud je domeček jedné babičky , pojď zahřeješ se a ona ti jistě uvaří bylinkový čaj ...
( pokud čekáte že se v lese nachází víc než jeden domeček tak vás musím zklamat...)

Tohle je moje prvotina, takže jistě najdete spoustu prasepisných chyb ...
Pokusím se už nikdy nic nenapsat ...

raziel57
s.20 CZ
Následující uživatelé (celkem 5) řekli "Díky" uživateli raziel57 za tento užitečný příspěvek:
  #12  
Staré 01-12-2015, 22:13
Avatar hráče Chicony
Chicony Chicony je offline
Veterán
 
Datum registrace: Jul 2010
Umístění: Alone. Forever.
Příspěvky: 2,169
Standardní

Informace pro účastníky:

1) Své příspěvky můžete upravovat a to až do ukončení soutěže. Máte-li tak v příběhu překlepy, chyby či jakékoliv jiné nedostatky, které byste rádi změnili, klidně si to můžete editovat.

2) Upravena maximální hranice počtu slov, a to na 1200 slov celkem a 200 slov na závěr. V praxi to znamená, že se do nového systému vejde také jeden z účastníků, který pravidla předtím nedodržel. Ale už jsem tak jednou učinil v minulosti a i tentokrát bych nerad vyřazoval kvalitní příspěvek, či nutil k jeho předělání.

Děkuji za pochopení a doufám, že teď už si všichni budete počet slov hlídat.
__________________
“Sometimes goodbye is the only way.”

🎵🎵🎵 Thinking it through... 🎵 now I see everything... 🎵 How did I not know it... 🎵 life with you's but a dream... 🎵🎵🎵
~ --- Who cares if one more light goes out? In the sky of a million stars --- ~
^- I'm a lost river that'll never reach the sea -^
Následující uživatelé (celkem 7) řekli "Díky" uživateli Chicony za tento užitečný příspěvek:
  #13  
Staré 06-12-2015, 18:43
Zeecko Zeecko je offline
Kostlivý bojovník
 
Datum registrace: Dec 2015
Umístění: τουαλέτα
Příspěvky: 17
Standardní Tajemství létajícího křišťálu

Shakes a Fidget po dlouhém dni stráveným plněním úkolů za městem, míří na noční hlídku. „Není nad takovou hlídku“ říká Fidget. „To máš svatou pravdu, přitaká Shakes, není jiné místo kromě hlídkové věže, kde dostaneš za spánek bohatě zaplaceno. Přicházejí ke věži a zapisují se na hlídku. Po dobelhání se nahoru spokojeně usínají…. Najednou věž ozáří jasné fialové světlo. Shakese záře probudí. „Fidgete, vstávej ty starý lenochu!!“ vykřikne na svého doposud spícího společníka, jako doprovod ke kopanci, kterým ho probouzí. „Sakra Shakesi tohle mi nedělej, ještě jednou a přičaruju ti rypák!!“ „Ale já musel, hají se Shakes, jen se podívej na ten létající křišťál, dnes v noci září mnohem víc než obvykle.“ „A To je podle tebe důvod do mě kopat? Hele vždyť nikdo neví co je ten křišťál zač. Povídá se ale, že kdo se k němu jen přiblíží, navždy zmizí!“ „Ale to jej jen báchorka, kterou rozšířili trpaslíci ze síně slávy a ten starej hospodskej“ odpověděl Shakes a pokračoval dál – No tak Fidgete, musíme jít na věž s tím létajícím krystalem, jen tak se dozvíme, k čemu slouží, dnes je jedinečná možnost, pokud vím tak takhle ještě nikdy nezářil!“ dořekl a sešel dolů k druhé věži. No a Fidget neměl na vybranou a jako vždy se pustil za svým zbrklým odvážnějším přítelem. Dostat se na věž bylo snadné, poklopem se vynořili přímo na vrcholu věže u cimbuří. Oba zaraženě a bázlivě hleděli na velký, fialový, a jako by pulzující létající křišťál. Shakes k němu vztáhl ruku. „Ne nedotýkej se toho!“ stačil ještě jednou křiknout jeho druh, ale bylo již pozdě. Křišťál ještě jednou jasně prozářil okolní tmu, pak pohasl, vznesl se, a spolu s oběma dobrodruhy letěl závratnou rychlostí do neznáma. Těžko říct jak dlouho letěli. Připadalo to jako mžik oka. Předtím stáli na věži a teď v temném sálu. Zvenčí pronikalo jen matné světlo skrze dřevěné, polorozpadlé kůly a přes jakousi, zády k nim stojící drobnou postavu v hábitu. Létající křišťál ležel na zemi vedle nich. Už jen sotva světélkoval. Stačilo to ale na to, aby se rozhlédli kolem. Byli v obrovské hale plné houbiček. „Fidgete, příteli, těch houbiček je tu několik set tisíc. Teď jsme milionáři! Konečně si budeme v hospodě dopřávat pivko každý den!“ Shakes se nadechoval k odpovědi, ale než promluvil, zaslechl šouravé kroky. Ohlédl se. Pár metrů od něj stál Houbičkář. Jako vždy byly vidět jen jeho oči. Leskla se v nich strašná zloba. Houbičkář povolil své roucho a nechal ho sklouznout na zem. Proti Shakesovi a Fidgetovi stál…..






12JONY12 svět 9

Naposledy upraveno Zeecko; 07-12-2015 v 16:26.
  #14  
Staré 06-12-2015, 19:08
Avatar hráče IllWrite
IllWrite IllWrite je offline
Černý fantom
 
Datum registrace: Jul 2015
Příspěvky: 107
Standardní

Zapomenutá vesnice aneb Vánoce se vrací do malých vesnicí
Celé to jednou začalo, když se Vesničan Pablo vzbudil a uvědomil si že tyto už zapomenuté vesnice v kteréž bydlel, postrádají veselé svátky a nějakou hezčí náladu.. V této vesnici zatím panovala jen chamtivost a závist druhým. Došlo mu že jak se dny vlekly dovlekly se až na 24.prosince. Ihned mu došlo že šance navrátit vánočního ducha a dobrou náladu do domů v této vesnici. Ihned se vypravil za svým známým dřevorubcem, řekl si : Pablova mysl : Domluvím se s Edgarem a uřízneme majestátní nádherný stromeček a obstará dárky tak skromné a zároveň nádherné dárky že se lidé vrátí k pomáhání si a pomáhání těm co to potřebují. Dorazil ke svému známému ale před vchodem si položil otázku : Má smysl to dělat ?
__________________




IllWrite
  #15  
Staré 11-12-2015, 17:53
WooHoo WooHoo je offline
Kostlivec
 
Datum registrace: Aug 2010
Umístění: Kladno
Příspěvky: 10
Standardní

Na nočním stolku vedle postele chladl čaj a náš hlavní hrdina Honza ležel v posteli po dlouhém dni ve škole a na fotbale. Ještě naposledy vzal do ruky telefon a přes aplikaci se přihlásil do hry Shakes & Fidget.

,,Moc jsem toho dnes nenahrál," pomyslel si, nastavil budík a snažil se usnout.

Z ničeho nic se pootevřeli dvířka od skříně. Dostal strach. Pomalu vstal a nejistým krokem mířil ke skříni. Čím blíže byl, tím více se zdálo, že z poddvěří vychází světlo. A opravdu tomu tak bylo. Honza už stál u skříně a sahal po madle, stále se bál, přesto zvědavost přemohla strach a on otevřel dvířka od skříně.

Nebyli tam žádné košile a oblečení. Místo jeho věcí za dvířkami byla celá místnost! A ne ledajaká! Animovaná hospoda přesně jako ze hry Shakes & Fidget. Za barem stál i starý známý hospodský, ale co víc, uprostřed hospody u stolu seděl člověk v brnění s hloupým úsměvem a vedle něj podivný gnóm se směšným výrazem. Shakes a Fidget! Oba zírali na Honzu a on na ně. V tom ho něco šťouchlo do zad a on upadl na podlahu v hospodě.

Snažil se zvednout. Zapřel se rukami a uviděl je pod sebou, hned mu bylo jasné, že něco není v pořádku. Jeho ruce byly animované stejně jako vše ostatní kolem. Po návratu na nohy se nejdříve ohlédl za sebe. Dveře byly zavřené. Hned otevřel a uviděl kreslené městečko podobné tomu, jaké znal ze hry. V té chvíli úplně zapomněl, kam se poděl jeho pokoj. Zase zavřel dveře a podíval se na Shakese a Fidgeta. Oba stále zírali.

,,Co, co... co jsi zač?" Promluvil náhle Fidget.

,,Dej si radši pozor..." zašeptal Shakes Fidgetovi do ucha.

,,Já sem nepatřím, musím se nějak vrátit domů, jsem úplně z jiného světa... Nejdřív jsem šel ke skříni... a pak..."

Náhle Honzu překvapili otevírající se dveře, jak před nimi stále stál. Ve dveřích se objevila krásná temná elfka se zděšeným výrazem a slzami na tváři.

,,Pomoc! Pomozte mi prosím, můj otec je v tísni. Chrabří bojovníci, pomozte prosím."

Shakes hned vyskočil ze židle, až mu zarachtalo brnění. Nahodil vyloženě heroický postoj.

,,Samozřejmě, krásko. Já a můj společník ti rádi pomůžeme, o co se jedná?"

Fidget se zamračil při slovech "můj společník".

,,Můj otec získal od podivného obchodníka klíč od nedalekých dolů, které byly dlouho uzavřeny kouzlem. Legenda vypráví o těžařích, kteří zde vykopali vzácný artefakt. Jeho moc přilákala bájné monstrum, které artefakt uloupilo a všechny dělníky vyhnalo z dolů. Otec chtěl tento artefakt získat. Vešel tedy do dolů, vyzbrojený statný válečník. Přemlouvala jsem ho, aby tam nechodil, ale nedokázala jsem ho zastavit. Vchod se za ním uzavřel a já ho nemohla ani následovat. Klíč zůstal venku, ale nedokázala jsem ho použít, nevím jak. Je to už déle než celý den, co tam vešel. Za vchodem se ozývaly strašné rány, poté utichly. Pomozte mi, prosím..."

,,Jistě, rádi pomů..."

,,Ani náhodou, je to moc nebezpečné, slyšel jsem o tom monstru, je to strašlivá zrůda, napůl člověk, napůl býk, vysoký skoro 3 metry." přerušil Fidget Shakese.

,,Jenže ten artefakt může být bájná houba s neskutečnou mocí. A přeci nenecháme slečnu v nesnázích a tady cizinec by nám mohl pomoci. Je to jistě mocný čaroděj. Viděl jsi jeho zbraň? Navíc on také potřebuje pomoci vrátit se do svého světa, bájná houba by to měla dokázat."

Zatím co Fidget nad tím dumal, Honza přemýšlel o jaké zbrani to mluvil. Všiml si popruhu, který jde přes jeho rameno. Na zádech má brašnu! A z ní trčí rukojeť kouzelnické hůlky, kterou má ve hře i jeho postava. Chytl se za bradu a tam bylo i strniště, které má také jeho postava. Pomalu zjišťoval, že se převtělil do své postavy ve hře. Stále se nepřestával udivovat co se to děje.

,,A ty nám pomůžeš, cizinče? Jak se vlastně jmenuješ?" vyrukoval Fidget.

,,Honza... teda MícaHell." Honza se nakonec smířil se svou rolí.

,,Ano pomůžu." Nic jiného nezbývalo, pokud to pomůže k návratu zpět.

Zdrcená elfka, natěšený Shakes, rozmrzelý Fidget a zmatený Honza - MícaHell se vydali na cestu. Během cesty se toho stalo spoustu, ale přejdeme rovnou k dolům. Jediné co si můžeme říct je, že se MícaHell chtě, nechtě naučil používat svou hůlku jako zbraň.

U dolů Fidget, po několika nezdarech se zaklínadly s klíčem, konečně dokázal otevřít vchod zaklínadlem: ,,Dveře, dveře otevřte se, máme správné klíče, tak ukažte nám co se skrývá ve vaší díře."

V dolech byla tma, Fidget a MícaHell vykouzlili světlo na svých hůlkách a všichni společně tiše a pomalu vcházeli hlouběji do dolů.

Z nenadání po nich vyskočilo monstrum s býčími rohy. Všichni na poslední chvíli stihli uhnout před obřím kladivem, které v zemi zanechalo velkou díru. Shakes se zalekl jeho velikosti a utíkal sám ve tmě dál chodbou. Fidget se rozmáchl hůlkou, ale ta mu vyklouzla, upadla na zem a zhasla. Elfka běžela proti býkovi s její dýkou, ale ten jí odhodil na zem a zůstala ležet. Zkoprněný Míca se konečně vzpamatoval a už se napřahoval hůlkou ke kouzlu, býk ho však chytil dříve, než hůlku stihl použít. Svíral ho tak pevně, vypadalo to, že z něj vymáčkne duši. Shakes se vrátil, přemohl svůj strach při pomyšlení na svůdnou elfku. Skočil býkovi na záda a chytl ho kolem krku, býk pustil Mícu a snažil se setřást Shakese. Ten sice vlál jako šála, ale stále se pevně držel. Fidget konečně nahmatal svou hůlku a vykouzlil silný útok proti býkovi. Odhodilo to býka i se Shakesem několik metrů, až se i Shakes pustil jeho krku. Býk, ale znovu vstal. Shakes ležel stále na zemi pohmožděný a Fidget klečel vyčerpaný kouzlem. Míca věděl, že musí zasáhnout. Býk se k němu už blížil, ale Míca stihl vykouzlit dost mocné kouzlo, aby srazilo býka a zachránil se. Býk zůstal ležet na zemi. Bylo po boji. Všichni zjistili, že jsou v pořádku a už se nakláněli nad býkem. Všichni si ho prohlíželi. Měl na sobě jen potrhané kalhoty.

,,Ale kde je můj otec?" ptala se elfka.

Shakes se zarazil. ,,O něco jsem zakopl, když jsem běžel do povzdálí vymyslet plán.... Je možné že to byl on."

Po průzkumu zjistili, že to byl opravdu on, byl zraněný a svázaný. Shakes přesekal lana a Fidget mu dal napít jeho léčivého lektvaru Pomohli mu vstát a společně všichni došli zpět k býkovi.

Míca se mu podíval do kapsy u kalhot. A našel onu vzácnou houbičku! Všichni se začali hádat, kdo použije houbičku a vrátí Mícu zpět, komu jí ale dá? Co když mu nechtějí pomoct a chtějí ji jen pro sebe?

Nechat si ji



Dát ji Shakesovi a Fidgetovi



Dát ji Elfce a jejímu otci




MícaHell s16

Naposledy upraveno WooHoo; 11-12-2015 v 22:51. Důvod: Úprava délky :)
Následující uživatelé (celkem 2) řekli "Díky" uživateli WooHoo za tento užitečný příspěvek:
  #16  
Staré 12-12-2015, 20:27
DJ BlaX0rr0W DJ BlaX0rr0W je offline
Kostlivec
 
Datum registrace: Dec 2015
Umístění: Nikde
Příspěvky: 5
Cool Óda na radost (aneb zmizení vzácné štětky)

Jednoho klidného rána přišel do města slavný šedokněžník Srantalf Šedý, který ztratil svou záchodovou štětku. Doslechl se, že tu je nadějný kouzelník, a proto se rozhodl, že si ho vezme (za svého společníka, samozřejmě...)

A tak tedy vstoupil do čaroobchodu. Tam našel svého budoucího společníka, jak si s láskou leští.... opasek. "Přišel jsem z daleka a chci tě mít za svého společníka. Vezmi si svých pár houbiček a pojď se mnou do Šmouldoru, protože nás čeká velké poslání. Musíme zastavit Dino-Saurona a Saunomana....Ukradli a schovali mi mou záchodovou pomůcku", prohlásil hrdě, leč zklamaně Srantalf."A k čemu ji vlastně potřebuješ?" zeptal se Fidget. "Inu, předevčírem jsem spláchnul, a čekal jsem, že padne epik. No, nepadl, tak jsem ho mírumilovně hodil zpět. No, a tím pádem jsem WC ucpal a potřeboval jsem ho něčím prošťouchnout. Bohužel, musí to být magický předmět (a svoji zbraň nehodlám obětovat). Proto se mnou musíš jít". Dokončil svůj proslov kouzelník. Fidget na něj civěl, nevěda co říci. A poté velice slušně odmítl tuto šlechetnou nabídku (ve skutečnosti se rozeřval, že si právě doleštil svého miláčka a že nebude nasazovat život kvůli praštěnému kouzelníkovi). Čaroděj tedy odešel.

O 5 let později...

Fidgetovi zemřel otec Figaro . Zabil ho troll, kterého stvořili 2 šedokněžníci (zmínění výše [Dino-Sauronova armáda včetně něho samotného vymřela]). A proto se Fidget šel mstít. :rider_uk:
Popadl svého kamaráda Shakese a vydali se na dlouhou cestu do letní destinace Šmouldoru. Sice nevěděli, kde to přesně je, ale po zabití Slepého navigátora našli epickou GPS navigaci, s níž se bez problémů dostali na místo určení...

V tuto chvíli stojí proti sobě. Shakes proti Saunamanovi, Fidget proti Srantalfovi. Brána se za našimi hrdiny uzavřela. Ocitli se v obrovské lávové místnosti. Aby unikli, museli přemoct dva šedokněžníky (anebo by mohli odejít tajnými dveřmi [o kterých ovšem nevěděli]).

Boj začal. Srantalf zařval první ničivé kouzlo, když v tom...












~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
Freedomstriker
s5
aktuální lvl 198

Naposledy upraveno DJ BlaX0rr0W; 12-12-2015 v 20:35. Důvod: Úprava chybiček v textu... :O
Následující uživatelé (celkem 2) řekli "Díky" uživateli DJ BlaX0rr0W za tento užitečný příspěvek:
  #17  
Staré 14-12-2015, 18:24
Robosopo Robosopo je offline
Kostlivec
 
Datum registrace: Dec 2015
Umístění: Zlín
Příspěvky: 3
Standardní Nový hráč, pomohou Shakes a Fidget?

Nový hráč, pomohou Shakes a Fidget?

Jednoho prostého dne, přesné datum si už nevzpomínám, ale bylo to někdy okolo před Vánocemi minulého roku, stalo se to, že jeden půberťák hraje SFko už asi 3tím rokem a ještě nikdy nehoubařil, a když se dozvěděl 9.12.2014 že bude nový server s26 tak se rozhodl že tam půjde pod jménem Van Hunter a chtěl by tam houbařit. Když byl pátek 12.12 tak okolo 16:00 šel pro pár PSC a když se server rozjel tak si založil postavu, konkrétně to byl lukostřelec.

Bylo 16:05 a na kontě bojovníka bylo 3500 hub, musel hnedka koupit Griffina a protáčel houby u Fidgeta a myslel si že mu padne „okřídlený elík“ ale nepadl, už po několika houbách nepadl,, tak odjel první touhu a když dosáhl levlu 10 tak šel znovu protáčet, a hele padl mu album, tak začal utočit a za chvíli měl 10% albumu a potom mu padl i ten elík.. Potom šel za kamarádem Shakesem a myslel si že pro něj něco má ale i on neměl nic..

Když uběhl skoro rok od té doby co vznikl válečník, tak je zatím úroveň 233 a pořád hraje, i když už nehoubaří tak pořád jede a zůstal i věrný cechu,, když se hra updatovala tak vzniklo i nové podzemí, kde chce hráč aby mu Shakes a Fidget pomohly, jde za nimi a prosí je,, zatím neřekli ano, ale řekli že neví že má něco přihodit tak bojovník začíná podplácet a po pár houbách už to oba vezmou, jdou do nového podzemí a tam je čeká „velká zrůda“ když jdou do boje 3v1, tak se stane něco nečekaného.












* Postava - s26 - Van Hunter
  #18  
Staré 16-12-2015, 22:51
Sramcik Sramcik je offline
Kostlivý válečník
 
Datum registrace: Aug 2013
Příspěvky: 25
Standardní Balada o malém Lidožroutovi zvaném Líďa

Balada o malém Lidožroutovi zvaném Líďa

V podzemí v království stenů a běd
žil malý Lidožrout – tak ho znal svět.
Však kdo tam žil věděl, že duši má citlivou,
do řeči rád se dal s neznámým hrdinou.

V hlubokých jámách, kde slunce je bez šance
s nadšením pořádal poučné seance.
S kyjem svým názorně předváděl figury
- po řádném rozmachu hlava se odkulí.

O kámen zařinčí brnění rezavé
(krysa ho očichá, zděšením odpadne).
Vždyť tenhle hrdina – statečný rek
mýdla a vody se smrtelně lek.

Líďa nos nakrčí a začne klít
tohohle prevíta mám ještě mýt?
Než-li ho vydrhnu, špindírů krále,
hlady spíš zahynu v ponurém sále.

Od bigfoota půjčil si mýdlo a díž
(mezitím raptor mu vyjedl spíž).
Šťavnatě nadával, drbaje prsty
- zbývá jen zadnice a má to v hrsti.

Ochudit tady vás o popis barvitý
hřích by byl - ten zadek masitý
ztrácel se v černi gorilích chlupů.
Co naplat, i rytíř pochází z opů.

Z titulku tiskovin (neptejte se, kde byly),
úžasnou kachnu vám prozradím za chvíli.
Jistého Fidgeta chytil prý Chicony
s pamfletem za krempou, co davy ohromí.

Pár veršů mrzkých (co soutěž vyhrály)
šíří prý paniku – děs, hrůzu nahání.
Líďa číst neumí, rušit se nenechá
kde by ho vzrušila napsaná neplecha!

Masíčko uvaří v zeleném slizu,
koření křidélky nočního hmyzu.
Dochutí močůvkou, popadne lžíci
háže to do sebe jak kentaur píci.

Pak ulehne blaženě s nadutým břichem,
prý že je obžérství smrtelným hříchem!
Usínal pokojně (ghúlové mu hráli)
když rachot železa uslyšel zdáli.

„Vstávej, ty bídáku, už ať jdi vzhůru,
dáme si hnedlinko cool fitness kúru!
Sežral´s mi bratránka (i když byl blbej),
meč jsem si naostřil, tak radši zdrhej!“


Líďa se podívá, svým očím nevěří.
„Po dobrém obědě mám začít s večeří?
Na tomhle vyžleti samý jsou kosti,
zuby si vylámu – není to k zlosti?“


Klouby si protáhl, zapraskal pěstí,
křivě se ušklíbl. Mám já to štěstí.
K boji se hotovil, potěžkal klacek
- jak asi dopadne hrdinský fracek?







postava s3.cz Šrámčík

Naposledy upraveno Sramcik; 16-12-2015 v 22:53. Důvod: opravy
Následující uživatelé (celkem 3) řekli "Díky" uživateli Sramcik za tento užitečný příspěvek:
  #19  
Staré 17-12-2015, 16:26
Althalus Althalus je offline
Kostlivý válečník
 
Datum registrace: Jul 2013
Příspěvky: 27
Standardní Když jablko padne daleko od stromu

Za časů Barbara Záchoďáka bylo podzemí opravdu hrůzyplným místem. V odpadních stokách plavala kromě obvyklé nálože exkrementů a použitého toaletního papíru také pořádná nálož usekaných nosů a prstů a adrenalinoví plavci si pravidelně stěžovali na podivné červené zbarvení vody. Když ale odešel starý barbar na odpočinek, zjistilo se, že se jeho syn Barbar Záchoďák II tak trochu nepovedl. Nejenom, že úplně změnil své oblečení, ale také nabízel obětovaným pannám místo obvyklé konzumace zaživa hodiny manikúry nebo pedikúry a následně je s přáním všeho dobrého doprovázel k východu. S tím se prostě muselo něco udělat. A právě téhle výzvy se rozhodl chopit odvážný elf jménem Althalus.

Kunigunda otráveně kopla borovicové šišky, která se záhadným způsobem dostala až na náměstí. „Do háje,“ ulevila si a pohladila si kručícího břicho. „Už týden jsem nenarazila na pořádný kšeft. Můj žaludek si musí myslet, že už mě dávno zabili.“ Díky tomu se úplně náhodou přichomýtla k hovoru, který vedlo nějaké nastrojené princátko s místním mistrem zbrojířem. Klame ji sluch nebo ti dva zrovna mluví o výpravě do podzemí. A vážně hledá ten klouček pomocníky?
„Já bych vám mohla pomoct,“ vpadla nečekaně do živého hovoru.
Chlápek se otočil. S uspokojením zkonstatovala, že jí jeho hubené nožky trochu spletly. Ve skutečnosti vypadal, že už má pěkných pár výprav za sebou. „A vy jste kdo?“
„Kunigunda. Hudebnice. Ale umím jen jednu melodii.“
Usmála se a vytáhla svůj Kill-o-Matic 5000. Rychlým pohybem protočila zásobník, až o sebe kovové součástky hlasitě zaklapaly. „Ale tu zvládám dokonale.“
„Hmmm,“
zvedl ten neznámý obočí. „To je super. Já jsem nějakej Althalus a na tu výpravu do podzemí vás beru. Vyrážíme.“
„Jo, jasně. Vždycky chodím na náměstí plně vybavena pro nečekaný dobrodružství,“
ušklíbla se a o ostrý sarkasmus v jejím hlasem by se mohl neopatrný posluchač z fleku pořezat. Ten týpek ji ale jednoduše popadl za rameno a přátelským šťouchnutím ji popostrčil k portálu. Byla tak překvapená, že se ani nebránila.



„Určitě bude dobré se rozdělit. Až něco uvidíte, jednoduše zapískejte jako konipas.“ Než mu stihla říct, že nerozezná ani vránu od vrabce, natož od konipase, zmizel za rohem. Pokrčila rameny a opatrně se vydala druhou cestou. Našlapovala potichu a jen díky tomu jí neuniklo pisklavé bzučení, které se ozvalo odněkud zpředu. „No nazdar,“ povzdechla si. „A já zrovna nechala plácačku na mouchy doma. Tak se ukažte, potvory.“ A ukázaly se. Obě. Tedy vlastně oba. Přímo naproti ní si to metelili dva prachopýři a podivně u toho popískavali. Zhluboka se nadechla a chystala se je oba sejmout, když v tom ji zmerčili a rozletěli se jako jedna stíhačka přímo na ni ve stylu kamikaze. Sotva stačila našlápnout dozadu, aby lépe udržela rovnováhu, když do ní oba plnou váhou narazili. Řítila se k zemi a ještě někdy mezitím stihla stisknout palebný čudlík. Slyšela pár skřeků a pak jen ticho...

Pomalu se sbírala ze země, panenky se jí točily ve spirálách a na hlavě pučel roh. V šeru matně zahlédla ležet na podlaze dva temné obrysy. „Dobrá muška,“ pochválila se a pak znovu něco zaslechla. Znělo to, jako kdyby někdo natahoval na skřipec operní pěvkyni se zánětem hrtanu. „Asi konipas,“ usoudila po chvíli a s povzdechem se vracela, odkud přišla.

„Co se ti stalo?“ okomentoval to Althalus, sotva ji uviděl.
Jen neurčitě mávla rukou. „Ále, ďobnul mě komár. Jsou tady velkým, víte? Asi jako F-patnáctka...“
„Hmmm,“
udělal opět, popadl ji za ruku a táhl někam dopředu. „Už jsem ho našel, pospěš si.“ Kdyby nebyla ta situace tak vážná, nejspíš by se sesunula na zem a nekontrolovatelně se rozchechtala. Tuhle výpravu jí byl čert dlužnej. Snad to alespoň bude stát za to. Moment, bavili se spolu vůbec o odměně. „A do pr...“, uklouzlo jí, ale Althalus nejspíš trpěl přechodnou ztrátou sluchu. Jednoduše ji vlekl dál.



„Tyhle růžový koberečky přijdou sem,“ zanotoval jim na uvítanou hluboký hlas linoucí se z jeskyně. „Nešmrdlej to tak,“ přešel plynule do fistule. „Pak v tom zrcadle vypadám jak rozčepýřenej přefouknutej balónek!“ nakoukli dovnitř. To, co uviděli se nedá tak úplně pochopit, ale naštěstí to docela dobře půjde popsat. Před nimi běhala jakási karikatura Arnolda Schwarzeneggera, kterou některý z milovníků hard core kulturistiky prohnal svaly zdůrazňujícím morfingovým programem. Místo brnění měl na sobě Barbar Záchoďák II (protože to samozřejmě byl on) růžový overálek s flitry a zvonovými kalhotami, který nejspíše ukradl v nejbližším mauzoleu Elvise Presleyho. Dva noví návštěvníci ovšem neunikli jeho pozornosti nadlouho.

„Nazdárek, taky jdete na manikúru? Tak vteřinku. Dáte si latéčko nebo prosecco?“

Chcete vědět, jak to dopadlo?




Althalus, s3
The Following User Says Thank You to Althalus For This Useful Post:
  #20  
Staré 18-12-2015, 19:33
Evil demon Evil demon je offline
Kostlivec
 
Datum registrace: Dec 2015
Příspěvky: 3
Standardní Soutěž

O špatných dveřích

V malinké komůrce v zapadlé hospůdce bydleli Shakes a Fidget. Bylo to bydleníčko velmi praktické. Když si totiž nějaký pošuk ve tři hodiny ráno vzpomněl, že si nutně musí loknout modrého odvaru z netopýřích očí a zkvašeného slizu z blátohruda, stačilo Fidgetovi jednoduše sejít po zadním schodišti přímo do obchodu. A Shakes to měl zrovna tak.

Ta podivuhodná noc, o které si budeme vyprávět, probíhala celkem klidně. Dokud si Fidget nevzpomněl, že musí nutně vyslyšet volání přírody, a odebral se na onu místnost. Tedy byl by se odebral, ale nějak se stalo, že cestou na Tajemnou toaletu někde špatně odbočil.

Když otevřel dveře, zabodla se mu přímo do očí oslepující záře reflektorů. V první chvíli ho to ani nepřekvapilo. Byl zvyklý, že se mu WC čas od času přímo pod zadkem rozzářilo, a občas musel dokonce utíkat před divoce vyletujícími (a často odpudivě páchnoucími) věcmi. Vzápětí k němu kdosi přiskočil a za halasného hulákání ho začal někam strkat. „Ty seš ten novej, viď? Už na tebe čekáme. Brnění je tamhle, meč na tebe taky zbyl.“

„Ale...,“ vykoktal, protože dál se nedostal. „Tak ty bys radši sekeru? Bez problémů.“ Ucítil, jak mu v ruce přistálo něco tvrdého, a i ramena měl najednou snad o čtyřicet liber poctivého železa těžší. Něčí ruka ho postrčila o dalších pár kroků, byl z toho tak perplex, že se nezmohl na žádný odpor. Ucítil, jak mu pod nohama zachroupal písek. Konečně se mu povedlo skrz ostré světlo zaostřit. Nejdříve spatřil zeleného orka s jizvou na tváři, jak zavírá mříže, ze kterých nejspíš právě vyšel. Rozhlédl se lépe a zjistil, že stojí v aréně zcela naplněné diváky. A mříž naproti němu se zrovna začala otevírat.

„A nyní se spolu utkají ostřílený šampión Snaga Bloodhood, který holýma rukama porazil jeskynního lva, a mladý, ale nadějný zápasník Elias z Angoldu!“ Ozvalo se za jeho zády z tribuny. Chtěl se proti tomu omylu ohradit, ale jakmile pusu otevřel, hned ji zase zaklapl. Proti němu vstoupil do arény ten největší ork, jakého kdy viděl. Z horní čelisti mu vystupovaly dva tesáky pobité železem, a husté vlasy spletené do cůpků mu zakrývaly jinak spoře oděný svalnatý trup a nohy. Jeho protivník se s nějakým zdravením davů nezdržoval a s hrůzostrašným pokřikem, kterému Fidget ani za mák nerozuměl, se na něj vyřítil.

„Já jsem tu omylem...“ vykřikl zděšeně, zatímco pohotově uskakoval na stranu. Instinktivně sevřel topůrko sekery ještě pevněji. Křuch, křach, zanaříkala jeho zbroj, zatímco se sbíral z neplánovaného kotoulu. „Já jsem jen..“ Krííf, prořízlo vzduch ostří sekery. Skok a švih. Ten ork je obratnější, než vypadá, běželo Fidgetovi hlavou, zatímco se v piruetě vyhýbal novému útoku. Ciink, jeho sekera zazvonila o tu protivníkovu, ani nevěděl jak.

„Nevíte, kde bych...“ Uáááá, ozvalo se v odpověď. Tady asi duchaplnou konverzaci čekat nemohl. Zoufale zašermoval sekerou před sebou a zase uskočil (koutkem oka zahlédl u zábradlí cirku menší postavičku, která cosi zuřivě gestikulovala). To zdržení ho málem dostalo. Ucítil příšerný puch a instinktivně odskočil. O půl vteřiny později dopadlo za jeho zády na písek něco těžkého. Nemusel se ohlížet, aby si dal dvě a dvě dohromady. Nazdařbůh vykopl za sebe, a tak se spasil obdivuhodným (pro onen okamžik) kotoulem. I když ve skutečnosti to spíše vypadalo, jakoby se o podobně artistický výkon pokoušela těžkopádná a navíc značně podroušená želva.

Arghhh, neslo se za ním. Tentokrát si dovolil krátké ohlédnutí za sebe. Ork se válel po písku a třel si zasažené oči. Tak písek se hodí i na něco jiného než na bábovičky, blesklo mu hlavou. Využil příležitosti a vzal nohy na ramena. Rozběhl se přímo k malé černé brance, které si všiml už předtím. Myšlenka na možnou blízkost WC ho poháněla dopředu rychleji, než kdyby mu za patami hořelo.

Za jeho zády se ozvaly neidentifikovatelné zvuky. Ork se patrně dovtípil, že mu jeho oběť chce uniknout, a hnal se s ohlušujícím dusotem za ním. Fidget se za sebe s vyděšeným výrazem ohlížel tak usilovně, že se málem do vymodlené branky netrefil. Otočil se právě včas, aby zaregistroval šedivou plochu zdi, která před ním zdánlivě zničehonic vyrostla. Vybral to prudkým zatočením vlevo a zapadl do černajícího se otvoru. Tupá rána, která se ozvala za ním, ho ujistila, že jeho soupeři se sloní vizáží se podobný kousek nepovedl. Zatímco se v aréně ozývaly výkřiky jako „Fůůj!“ a „Hanba!“, Fidget neohroženě pokračoval do útrob budovy.








EDIT: Omlouvám se, zapomněl jsem dodat jméno: jiricek1234567, s3

Naposledy upraveno Evil demon; 18-12-2015 v 19:37. Důvod: Zapomněl jsem uvést jméno a server
The Following User Says Thank You to Evil demon For This Useful Post:
Zamčené téma

Možnosti
Zobrazování

Pravidla přispívání
Nemůžete zakládat témata
Nemůžete odpovídat
Nemůžete přidávat přílohy
Nemůžete upravovat své příspěvky

BB kódy: Zapnuto
Smajlíci: Zapnuto
[IMG] kód:Zapnuto
HTML kód:Vypnuto

Přejít do sekce


Zobrazený čas je SEČ +2. Aktuální čas 05:48.


Běží na: vBulletin® Version 3.8.4
Copyright ©2000 - 2018, Jelsoft Enterprises Ltd.
Copyright ©2011 by 'Playa Games GmbH'